MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ


Fakulta socißlnÝch studiÝ


Katedra mezinßrodnÝch vztahů a evropskrch studiÝ


APEC


seminßrnÝ prßce do kurzu MezinßrodnÝ politickß ekonomie (MVE421)


Vypracoval:


MezinßrodnÝ teritorißlnÝ studia


magisterskÚ studium


imatrikulačnÝ ročnÝk 2000


PřednßÜejÝcÝ:


V Brně, 07.12.2003


Anotace


V prßci se zabrvßm otßzkou vzniku a vrvoje tzv. organizace Asia l Pacifik Economic Cooperation (dßle jen APEC) a jejÝ ?lohou na současnÚ socißlněekonomickÚ scÚně světa.


+vod


O konci tisÝciletÝ se mluvilo jako o Úře globalizace, Úře utvßřenÝ globßlnÝho mezinßrodnÝho uspořßdßnÝ. Ani× bych na tomto mÝstě chtěl podrobněji rozebÝrat pojem globalizace a regionalizace, dovolÝm si pod něj zahrnout problematiku mezinßrodnÝch organizacÝ, jejich× rozvoj je určitrm jevem globalizace vrrazně ovlivněn.


Kdy× v lÚtě 1997 postihlo asijskÚ finančnÝ trhy ničivÚ zemětřesenÝ a ekonomiky mnoha zemÝ tohoto kontinentů se ocitly v obrovskÚm propadu, svět neklidně sledoval tento pßd a ptal se: äJe konec hospodßřskÚho zßzraku, kterr měl v 21. stoletÝ vy?stit a× ve světovou dominanci Asie?ô Tři roky potÚ je zřejmě, ×e konec ekonomickÚho zßzraku se odklßdß. Jakß tedy ale bude Asie v nastupujÝcÝm stoletÝ?


Zcela jednoznačnÚ ale je, ×e Asie bude hrßt stßlÚ větÜÝ roli na poli ekonomickÚm a ekonomickr růst podpořil ?silÝ o regionalizaci, kterÚ je v Asie vcelku mladÚho data a v celo-kontinentßlnÝm rßmci nedospělo k vytvořenÝ společnÚ organizace. Na sub-regionßlnÝ ?rovnÝ Sdru×enÝ stßtů jihovrchodnÝ Asie (ASEAN) se vÜak stalo velmi ?spěÜnou institucÝ regionßlnÝ spoluprßce, brtˇ dosud vrrazněji ve sfÚrßch mimo ekonomickrch. Aktivity JihoasijskÚho sdru×enÝ regionßlnÝ spoluprßce (SAARC) ochrnuje pßkistßnsko-indickr antagonismus. NovějÜÝ jsou pokusy přes- hraničnÝ spoluprßci zainteresovanrch stßtů určitÚ oblasti, či pouze jejich administrativnÝch jednotek. Vrvoj ke strukturovanÚ a nad-regionßlnÝ kooperaci představuje Asijsko-tichomořskß hospodßřskß spoluprßce (APEC), v nÝ× rozdÝlnost ?rovnÝ rozvoje umo×ňuje vyspělejÜÝm ?častnÝkům poskytovat pomoc slabÜÝm, ale nesnadně se hledajÝ kompromisy mezi potřebami různorodrch ekonomik takovÚho äsuper-regionuô. V zemÝch APEC, mezi ně× patřÝ světovÚ mocnosti jako USA, Japonsko, ČÝna a Rusko v současnÚ době ×ijÝ asi dvě třetiny lidstva. Zhruba 47 procentů celosvětovÚho obchodu patřÝ zemÝm tohoto seskupenÝ a celkovr HDP vÜech členů APEC byl 19 trilionů americkrch $ v roce 2002.[1]


AvÜak za ?silÝm o regionalizaci jsou zatÝm spÝÜe politickÚ pohnutky (a reakce na globalizaci) ně× vrraznějÜÝ potřeby integrace (regionalismus se nicmÚně definitivně zbavil zßtě×e studenÚ vßlky). Na rozdÝl od evropskÚho integračnÝho procesu, kterr u× proÜel mnoha fßzemi politickoekonomickÚho vrvoje, snaha zemÝ APEC byla a je jen v posÝlenÝ spoluprßce předevÜÝm v hospodßřskÚ oblasti. V tomto ohledu představuje jedno z velmi důle×itrch a navrsost nejaktußlnějÜÝch tÚmat pro nßs problematika vztahu rozvinutrch ekonomik s rozvojovrmi při utvßřenÝ současnÚho nad-regionßlnÝho hospodßřskÚho prostoru na přÝkladě vztahu ekonomik APEC.


1. APEC l Asijsko-tichomořskß hospodßřskß spoluprßce


1.1. Historie


Organizace Asijsko-tichomořskÚ hospodßřskÚ spoluprßce je nezßvislrm, dobrovolnrm a otevřenrm ekonomickrm sdru×enÝm stßtů. APEC vznikla v roce 1989. Mezi zakladatele APEC patřÝ - USA, Kanada, Austrßlie, Novr ZÚland, Japonsko, Ji×nÝ Korea a Üest stßtů ASEAN - Brunej, IndonÚsie, FilipÝny, Singapur, Thajsko a Malajsie. V roce 1990 vstoupily Tchaj-Wan, Hong-Kong, i ČÝna, v listopadu 1993 Mexiko a Papua-Novß Guinea, v roce 1994 Chile a v roce 1997 Rusko, Vietnam a Peru.


HlavnÝm motivem zalo×enÝ APEC byla snaha o vytvořenÝ z?ny přeshraničnÝ spoluprßci, kterr by zajistil ekonomickr růst a podpořila ?silÝ o regionalizaci. S myÜlenkou na vytvořenÝ organizace, kterß by sdru×ovala stßty Asijsko-tichomořskÚho prostoru, přiÜel na konci osmdesßtrch let australskr ministr zahraničÝ Bob Hawk a prßvě on byl hostitelem prvnÝ schůzky 12 zemÝ. Na začßtku byly neformßlnÝ schůzky ministrů, kde se probÝraly aktußlnÝ otßzky ekonomickÚho vrvoje, obchodu atd. A pak v roce 1991 se na schůzce ministrů zahraničÝ těchto zemi v Soule dohodli o vytvořenÝ podobnÚho systÚmu jako GATT na principe äotevřenÚ regionalizaciä l äopen regionalismô. Sdru×enÝ na svrch setkßnÝch řeÜilo aktußlnÝ ekonomickÚ, finančnÝ a ekologickÚ otßzky.


A prvnÝ summit hlav stßtů APEC uskutečnil v listopadu roku 1993 v Seatlu. Kde bylo dohodnuto o vytvořenÝ stßlÚho Sekretarißtu, kterr se měl zabrvat administrativou APEC a takÚ slou×it jako hlavnÝ orgßn zajiÜtujÝcÝ dosa×enÝ cÝlů tÚto organizaci.


Druhr summit členskrch stßtů APEC hostil v Bogore (IndonÚsie) 15. listopadu 1994, tehdejÜÝ president IndonÚsie Sukharto. Kde× byla dohodnuta klÝčovß otßzka k cestě vytvořenÝ z?ny volnÚho obchodu těchto stßtů. V zßvěrečnÚ deklaraci BogorskÚho summitu členskrch zemÝ APEC[2] byla zakotvena, ×e ne později ně× rok 2010 vyspělÚ ekonomiky a k roku 2020 rozvojovÚ ekonomiky APEC se připojÝ k z?ně volnÚho obchodu i pohybu investicÝ v oblasti TichomořÝ.


Zde v Deklaraci pou×ÝvajÝ slovo ôekonomikyô a ne slovo äčlenskÚ stßtyô, proto×e s přijetÝm do struktur organizace Hong-Konga a Tchaj-Wana